TRVANLIVOST OCELOVÉ KONSTRUKCE
Ocel je v moderní době jedním z nejpoužívanějších materiálů ve stavebnictví. Lze ji recyklovat a znovu používat donekonečna. Ocelové výrobky a konstrukce je však potřeba správně chránit proti korozi a to buď nátěrem nebo zinkováním.
Zinkování oceli za použití zinku zvyšuje životnost a trvanlivost ocelové konstrukce a jiných ocelových výrobků, což má výrazný dopad na ekonomické, ale i ekologické či sociální důsledky. Z hlediska energie představuje zinkování nesrovnatelně nižší ekologickou zátěž než náročná výroba oceli, kterou chrání.
Zinkování představuje vyšší počáteční náklady související s pořízením ocelové konstrukce, což odradí řadu investorů, ovšem použitím pozinkované oceli se docílí snížení výdajů za údržbu konstrukce opakovaným nanášením nátěru.
PROCES ZINKOVÁNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE
Zinkování je proces nanášení povlaku zinku na ocelové prvky. Ocelové součásti jsou ponořeny na 4-5 minut do roztaveného zinku při teplotě 450°C. Během vytahování ze zinkové lázně se na povrchu oceli vytvoří vrstva čistého zinku, která má po vychladnutí lesklý vzhled. Standardní tloušťka tohoto povlaku je 45-200µm. Tento povlak zinku chrání ocel před korozí v každém prostředí. Přičemž trvanlivost zinku je přímo úměrná tloušťce nánosu - čím silnější vrstva zinku - tím delší trvanlivost.
Všechny zinkovny z důvodu snížení dopravních nákladů se vyskytují poblíž oceláren. V Evropě se celkem nachází 650 zinkoven. Ze zinkoven se dopravují ocelové konstrukce přímo na staveniště. Zemská kůra je bohatá na zásoby zinku, podle odhadů je v prvních kilometrech pod zemí 224 miliónů tun zinku. Hlavní předností zinku a jeho použití při ochraně ocelové konstrukce je recyklovatelnost. Všechny zinkovny jsou významnými odběrateli zinku a podílí se na jeho následném znovuvyužití při zinkování konstrukcí. Pozinkované ocelové výrobky se odinstalují, znovu nazinkují a mohou se vrátit zpět k dalšímu používání.
Odolnost zinku a jeho ochrana ocelové konstrukce závisí na tloušťce nánosu, ale také na znečištění v daném prostředí a to zejména množstí oxidu siřičitého v ovzduší. Jsou oblasti, kde je znečištění větší a kde ke korozi dochází mnohem dříve. Celkově ale za poslední desetiletí se obsah oxidu siřičitého výrazně snížil, což značně prodlužuje trvanlivost zinkového povlaku na ocelové konstrukci. Při tloušťce povlaku zinku 70µm se délka jeho životnosti pohybuje v rozpětí 45-83 let dle oblasti, v kterém se vyskytuje (pozn. údaj odborné příručky Zinkování a udržitelná výstavba). Jinak tomu bude v Jižních Čechách a jinak např. v Praze či Mostě (viz. mapa atmosferických rychlostí zinku). V agresivnějších prostředích je možné nanést pro delší ochranu silnější zinkový povlak.